FIV, FeLV, FIP...~fyziol. ukazatele
Bengálská kočka
její genetická výbava po předcích jí darovala imunitu rakoviny krve ♥...trpívají však očními zákaly a srdečními problémy...♥...
Lék na FeLv a FIV
http://www.imulan.com/felv-fiv-treatment.html
Podíl
Lymfocytů T -Cell imunomodulátor ( LTCI ) s výhradami schválila ošetření pro kočky nakažené virem kočičí leukémie ( FeLV ) a / nebo koček imunodeficience virus ( FIV ) a související příznaky lymfopenie , oportunní infekce, anemie , granulocytopenie , a trombocytopenie . LTCI je imunitní regulátor proteinů , je účinný regulátor lymfocytů a produkci interleukinu -2 .
Na objednávku LeukoSTAT ®, obraťte se prosím na našeho partnera BioVeteria biologických věd, LLC .
IMULAN BioTherapeutics, LLC je soukromá firma průkopníkem Bioscience přesné imunomodulátory pro velké náročné onemocnění, včetně atopické dermatitidy u psů, koček stomatitida, a virus kočičí leukémie (FeLV) a kočičí imunodeficience (FIV) infekce. Naším cílem je poskytovat inovativní imunitní léčebných postupů pro různé náročné a život ohrožující onemocnění zvířat.
Pomocí našich technologických platforem, IMULAN je rychle se rozvíjející nové, první ve své třídě biologickými. IMULAN je cílem technologie, základní aspekty onemocnění tím, že moduluje buňky, které koordinují imunitní reakci a zánětu.
TCR peptidy terapeutických vakcín upravovat T-helper buněk funkce. T-helper (Čt) buňky se řídí imunitní systém, a změny v jejich funkci se podílejí v různých onemocnění, jako je atopie (atopický ekzém), virové infekce a kardiomyopatie. TCR peptidy jsou hodnoceny a / nebo vyvinuty pro následující:
- Psí atopický ekzém (atopie) a pyodermie
- Psí dilatační kardiomyopatie (DCM)
- Kočičí stomatitida (gingivostomatitida, lymfocytární plasmacytic stomatitis)
- Virus kočičí leukémie (FeLV) a kočičí imunodeficience Virus (FIV)
TCR peptidy Diagnostika: IMULAN vyvinula nový diagnostický pro psa atopické dermatitidy. Tento diagnostický navrhuje lépe stanovit diagnózu atopické dermatitidy a pacientům obrazovky pro očkování s TCR peptidy.
Imunitní Selektivní protizánětlivý deriváty (ImSAIDs ™) jsou přírodní peptidy, které modulují vrozené imunitní odpovědi na zmírnění zánětu bez vedlejších účinků steroidů a nesteroidních protizánětlivých léků. ImSAIDs ™ jsou hodnoceny:
- Zánětlivé onemocnění střev (IBD)
- Kočičí astma
- Osteoartróza
- Sepse
LeukoSTAT je registrovaná ochranná známka, a ImSAIDs je ochranná známka společnosti IMULAN BioTherapeutics, LLC
FIV
Kočičí imunodeficientní virus (FIV)
Kočičí imunodef. Virus (FIV – z anglického Feline Immunodeficiency Virus) je blízce příbuzný lidskému imunodeficientnímu viru (HIV) který vyvolává AIDS. U obou infekcí dochází k postupné destrukci bílých krvinek které chrání organizmus proti infekčním chorobám . Obě virózy jsou nevyléčitelné. Infekce jsou druhově specifické to znamená že člověk se nemůže nakazit virem kočičí FIV a kočky naopak lidským HIV.
FIV se nachází ve slinách a ostatních tělových tekutinách kočičího organizmu.Infekce se přenáší převážně kousnutím. Onemocnění se nejčastěji vyskytuje u nekastrovaných toulavých kocourů, toulavých a zdivočelých koček. Od infikované matky se kotě může narodit již nakažené.K infekci koťat dochází buď během těhotensví (přes placentu – plodové obaly) anebo po porodu při překousnutí pupeční šňůry, při olizování. Na rozdíl od HIV přenos FIV pohlavní cestou (při páření ) nebyl prokázán. Virus FIV je ve vnějším prostředí málo odolný a na vzduchu velmi rychle odumírá
První dny po nakažení se u kočky objeví pouze nepatrné všeobecné příznaky nemoci jako např.zvýšená těl.teplota. Je velmi málo pravděpodobné že majitel kočky tyto změny vůbec zpozoruje. Tyto první příznaky nemoci krátce po nakažení pominou a kočky jsou pak perfektně zdravé i několik měsíců a i let. Postupem času však infikovaný jedinci začnou být vnímavější na různé infekce což se projeví apatií, zduřením žláz, matnou srstí, teplotou, hubnutím. Postižený jedinci mívají zánět sliznice dutiny ústní, zánět spojivek s výtokem z očí, chudokrevnost a průjem. U nemocných zvířat se častěji vyskytují určité druhy nádorů a mohou mít postižený i CNS projevující se změnou chování, křečemi, demencií a pod.
Bakteriální infekce se léčí antibiotiky a různé zánětlivé pochody lze zmírnit steroidy a tak snížit zhoubný efekt FIV.Dlouhodobě lze nakaženým kočkám podávat lék který byl vyvinut na léčení lidí pstižených AIDSem (virem HIV). Pokusy prokázaly krátkodobé zlepšení při jeho používání, ale léky jsou velmi drahé a zatím nejsou ani běžně k dostání.Vakcína proti FIV zatím nebyla vyvinuta, ale kočky by měly být proti všem ostatním nákažlivým nemocem řádně a včas vakcinovány.
FIP
FIP – kočičí peritonitis (infekční zánět pobřišnice)
onemocnění způsobené virem patřícím do skupiny koronavirů
Mezi koronaviry patří i řada dalších méně nebezpečných onemocnění u koček, v organismu vytvářejí protilátky také, což má závažný vliv na diagnostiku onemocnění, která je založena právě na detekci protilátek v organismu.
Onemocnění není mezi kočkami přenosné. Přenosný je pouze kočičí koronavirus, který žije ve střevě mnoha koček a nepůsobí žádné větší potíže. Z tohoto viru teprve mutací vzniká zhoubný virus FIP. Mutovaný virus však ztrácí schopnost se z organismu vylučovat, takže postižené zvíře není pro ostatní rizikové. Zda u kočky postižené koronavirem dojde k jeho mutaci, nelze žádným způsobem předvídat ani ovlivnit. Přesto je desinfekce bytu vhodná, protože zvíře takto oslabené může zároveň hostit větší množství jiných infekčních původců.
Virová infekce se přenáší přímým stykem mezi kočkami – slinami, olizováním, nosním sekretem, trusem. Virus může přežívat až 2 měsíce ve vnějším prostředí. Koťata se mohou nakazit i během březosti.
Onemocnění se projevuje ve dvou formách:
“vlhká forma“ tzv. efuzivní – je charakterizována změnami v dutině břišní a hrudní, jejichž výsledkem je náplň tekutinou v obou tělních prostorách
“suchá forma“ tzv. neefuzivní – organismus s virem „bojuje“ a reaguje tvorbou hnisavých ložisek na játrech, slezině, střevech, ledvinách.. Tato forma je hůře diagnostikovatelná, uniká pozornosti a často kočka uhyne, aniž by se zjistilo, že příčinou byla FIP.
Nejčastějším projevem onemocnění bývá absolutní apatie, horečka nereagující na antibiotika, průjem, hubnutí, nechuť k jídlu a zhoršené dýchání. Diagnostika nemůže být založena pouze na laboratorním testu hladiny protilátek (tvorba protilátek i proti ostatním koronavirům!!), ale na celkovém posouzení daného klinického stavu kočky v kontextu s ostatními laboratorními vyšetřeními.
Prevence:
testování – koťata se doporučuje testovat od 10 týdne . U dospělých koček postačí testování jednou.
Izolace pozitivních koček (jako u FIV, FeLV)
Vakcinace
Obávané choroby F
FIV je virus kočičí imunodeficience - ztráty imunity, podobně jako lidský HIV, i když s ním nemá nic společného. Způsobuje náchylnost kočky k ostatním onemocněním. FIV se testuje z kapky krve a výsledek je známý za několik minut. Může se projevovat hubnutím, zánětem dásní, chronickými problémy (rýmou).
FeLV tzv. "leukóza" je viróza, která způsobuje opět silné oslabení imunitního systému, a sklon k nádorovému bujení. Projevuje se podobně jako FIV a stejně se i testuje. Pokud je kočka negativní, je vhodné ji vakcinovat - samostatně, nebo kombinovanou vakcínou Fel-o-Vax.
FIP je opět viróza - jedná se o infekční zánět pobřišnice - má dvě formy - s výpotkem do břišní dutiny (zvíře je velmi hubené s velkým bříškem) nebo bez něj. Projevuje se horečkami, kočka je unavená, málo žere, nereaguje na léčbu antibiotiky.Testuje se stejně jako FeLV a FIV, vakcinace existuje intranazální, ale její účinnost není vysoká (uvádí se kolem 70%).
Veterinář vezme kočce krev z tlapičky a do půl hodiny víte, kterou z uvedených tří nemocí kočka má či nemá. Cena každého testu je kolem 500Kč.
Pokud vyjde některý z testů pozitivní, aniž by kočička měla klinické příznaky, není důvod k panice. Následuje imunizace (Baypamunem) a znamená to především to, že se kočička musí nadále chovat jako "v bavlnce" - tzn. především bez stresů, nesmi přijít do styku s jinými kočkami (je nakažlivá a může se nakazit), je nutné na to upozornit veterináře před každým zákrokem - i vakcinací proti ostatním kočičím virózám. Je možné zmírnit klinické příznaky antibiotiky, imunizací, vitamíny.
FeLV (Feline Leukemia Virus)
Kočičí leukémie
Toto závažné onemocnění je vyvoláno retroviry a způsobuje u koček poruchu imunity a nádorové bujení. Častěji se vyskytuje u koček chovaných volným nebo polovolným způsobem. Příznaky... kočka celkově chřadne, mohou se jí zvětšovat mízní uzliny, zjišťuje se zánět sliznice dutiny ústní, stálý průjem komplikovaný bakteriemi, plísněmi nebo parazity, nehojitelné a stále se vracející záněty
Přenáší se poměrně snadno např. tím, že nakažená kočka jí ze stejné misky, nebo vzájemným olizováním, slinami, močí, mlékem a pohlavním stykem. Virus přežívá poměrně krátce ve vzduchu.Nemocné matky předávají infekci přežívajícím potomkům přímo placentárně i mlékem. Onemocnění je diagnostikováno častěji u kocourů vzhledem k jejich většímu kontaktu s kočkami. Kočka, která přijde do styku s FeLV, nemusí onemocnět, pokud je zdravá, dobře krmená a dostatečně odolná. První příznaky onemocnění se mohou projevit 3, nebo dokonce až 36 měsíců po nakažení. Protože je napaden imunitní systém, je kočka náchylná na všechny bakterie a viry, prudce na ně reaguje.Kočka hyne vlivem destrukce bílých krvinek, které jsou obrannými činiteli organismu. Proti FeLV je očkování, ale není běžně nabízeno, stále totiž existuje riziko, že nemoc dostane i očkovaná kočka. Existuje test na přítomnost FeLV, ale problémem je to, že kočky infikované v době testu, jejichž tělo se brání chorobě, mají pozitivní výsledky.Virus není přenosný na člověka, ani na jiná zvířata a na psy. Nemocnou kočku je třeba izolovat od koček zdravých. Celkové chátrání kočky, případně špatný vývin až zakrslost přežívajících koťat, také chronické zdravotní problémy nereagující na léčbu, jsou indikací k provedení krevního testu. V pozitivním případě je nutno uvážit celkový zdravotní stav zvířete s možností jeho přežívání s co nejmenším utrpením a možnosti majitele kočku trvale izolovat a případně léčit. Náklady časové, prostorové, společenské i finanční jsou značné.
Přestože ve všech zdrojích o chorobě FeLV je psáno o nevyléčitelné chorobě, dočetla jsem se o zkušenostech, jak toto léčit, případně zmírnit průběh choroby. Chovatelka podávala enzym preparátu wobenzym, vitamíny C a B, antibiotika, pastu probican a vita-pet. Vše pod vedením lékaře. Úspěšně chorobu zvládli spolu s pozitivním přístupem, kvantem lásky, kvalitní stravou, a naposledy nemalými finančními dotacemi. (Kateřina)
Přidám další zkušenosti s léčením této choroby:
Mám u sebe v depozitu už několik roků kočičku, která byla několikrát testována na FeLV, vždy byla pozitivní, po přeléčení protivirovým lékem Virbagen, byla opakovaně testována na FeLV s negativním výsledkem. Tady chci zdůraznit, že kočička neměla klinické příznaky onemocnění a léčbu Virbagenem jsem nechala provést preventivně. Kočička je ve skvělé kondici, zdravá, virus FeLV se již nevyskytuje v krvi a tím pádem není infekční pro jiné kočky, jak mi bylo řečeno. Není ovšem pravdou, že by si veterináři byli jistí tím, že se virus vyskytuje v jiných částech těla, např. v uzlinách. Skutečností je to, že oni to nevědí, protože preventivní léčba tohoto onemocnění ještě před výskytem klinických příznaků, nebyla zatím vědecky ověřena. Virbagen se jeví, dle mých zkušeností, jako velmi nadějný lék pro léčbu virových infekcí u koček. Ovšem, není to levná záležitost. (Hana)
GABRID veterinární klinika
Rumiště 12
Brno 602 00
Používáme preparát Virbagen omega pro psy a kočky. Interferony jsou účinné při léčbě virových a některých nádorových onemocnění. Pomáhají zlepšovat průběh onemocnění a snižovat úmrtnost. Využití ve veterinární praxi tento preparát nachází zejména u virových nemocí koček:
kočičí leukóza (FeLV)
kočičí imunodeficience (FIV)
infekční peritonitida koček (FIP)
komplex kočičí rýmy (herpesvirus, calicivirus)
VIRBAGEN OMEGA:
http://www.virbac.cz/virbagen.html
Anatomie a fyziologické hodnoty zdravé kočky
Tělo kočky je přizpůsobeno k lovu. Dokonale vyvinuté smyslové orgány umožňují kočce zaznamenat kořist již na větší vzdálenost a obratně ji chytit. Toto tělo, plné síly, přesto elegantní, s možností vyvinutí velké rychlosti a vysokých skoků, s ostrými zuby a drápy, dovede jednou uchopenou kořist rychle zabít.
Kostra dává v podstatě rámec tvaru zvířete a chrání vnitřní, životně důležité orgány, proti zevním vlivům. Její stavba umožňuje svalům a šlachám ekonomicky využívat sílu k pohybu. Pákovitá stavba pánevních končetin a silné hřbetní svaly dávají kočce schopnost okamžitého vyvinutí rychlosti a skoku. Tato rychlost je jen krátkodobá, déle trvající vysoký výkon není pro kočku fyziologický. Také je možná značná rotace hrudních končetin, takže kočka může končetinu natáhnout daleko od sebe a do miskovitě sevřené tlapky uchopit kořist.
Kočka je prstochodec. Na hrudních končetinách má pět prstů, na pánevních čtyři. Na všech prstech jsou ostré, zatažitelné drápy. Prstní polštářky jsou elastické a umožňují kočce elegantní, tichou chůzi.
Kočičí chrup má v dospělosti 3O zubů. Koťatům se do stáří 8 týdnů prořezává mléčný chrup. Od třetího měsíce nastává jeho výměna za trvalý, která by měla být ukončena do 9 měsíců. První se obvykle vyměňují řezáky. Kotě, které má již některý řezák odlišný od ostatních, širší a s intenzivnější bílou barvou, je starší tří měsíců. Jako poslední se vyměňují špičáky a dorůstají stoličky. V trvalém chrupu kočky je v horní čelisti 6 řezáků, 2 špičáky, 6 třenových zubů a 2 stoličky, v dolní čelisti 6 řezáků, 2 špičáky, 4 třenové zuby a 2 stoličky. Celkem je v horní čelisti 16 a v dolní 14 zubů.
Rohovité papily na jazyku způsobují jeho značnou drsnost a umožňují nejen olizování masa z kostí ulovených zvířat, ale i dokonalou očistu srsti a kůže. Malá koťata mají zpočátku vyvinuté papily na okrajích jazyka, které umožňují stočení jazyka do kornoutku a pevné přichycení k mléčné bradavce při sání. Pokud kočka přijímá potravu v klidu, kouše ji pomalu a důkladně rozmělňuje. V případě nutnosti rychle spolkne i větší kusy a silné žaludeční kyseliny dokážou trávit nejen rozkousanou potravu, ale i drobné kostičky a ničit bakterie, přijaté potravou.V poměrně krátkých střevech jsou žaludečními kyselinami a enzymy rozložené živiny vstřebávány, výživné látky jsou předány do krevního oběhu. Nestrávené zbytky potravy jsou střevem zahuštěny a zformovány do pevné stolice. Doba trávení, tj. čas od přijetí krmiva do vyloučení jeho zbytků, je zhruba 24 hod. Tato intenzivní látková výměna vyžaduje u malých koťat častější krmení v menších dávkách. Kočičí organizmus, přesto, že jsou kočky pohodlné, musí být trvale připraven k bleskové reakci a schopen ihned skočit a lovit.
Srst chrání kočky proti nepřízni vnějšího prostředí, a to nejen proti zimě a horku, ale i proti vlhkosti. Srst volně žijících koček je dokonale přizpůsobena vnějším podmínkám, v létě je srst řidší, v zimě velmi hustá, takže chrání kočku i před mrazem. Proto dokážou žít kočky celoročně venku i v severských zemích, stačí, když mají k dispozici suchý, klidný a závětrný koutek. Kočky s extremně dlouhou srstí nebo s extremně krátkou, případně kočky bezsrsté vznikly cíleným výběrem náhodných mutací člověkem a proto by mimo ochranu člověka ve volném prostředí nemohly vůbec přežít.
I když ocas hraje u kočky velkou úlohu při udržování rovnováhy při skocích a vyjadřuje rozdílné nálady kočky, přesto mohou kočky s vrozeně zkráceným ocasem nebo po ztrátě ocasu následkem úrazu bez problémů žít.
U malých koťat je často problematické určit pohlaví. Nejsnazší je zjišťování hned po narození, dokud není příliš vyvinuta srst. Pod ocasem je vidět vyústění konečníku a u kočky je hned pod ním vyústění močového a pohlavního orgánu. Takže jsou zde dvě „dírky“ blízko sebe. U kocourů se mezi ně musí ještě vejít šourek s varlaty, takže dvě „dírky“ jsou dále od sebe. Rozlišení dospělých zvířat nemusí činit potíže, protože plně vyvinutí jedinci mají již na první pohled typický kocouří -samčí nebo kočičí - samičí výraz. U kastrátů kocourů nebo kryptorchidů (ti nemají varlata v šourku) se musíme orientovat podle vzdálenosti „dírek“, případně se dá vyhmatat penis. U koťat, kocourků, dochází k sestupu varlat v prvních dnech až týdnech po porodu, ve 12 týdnech by měla být obě varlata v šourku bez tendence vracení se do tříselného kanálu. Kočky i kocouři mají vyvinuté prsní bradavky, tři až pět párů. Dále na břiše nahmatáme pupeční jizvu. Po odhojení se a odpadnutí pupeční šňůry se jeví jako malé místečko ve střední části břicha, které je bez srsti a kůže má jizvovitou strukturu. Pupík není ani vyklenutý, ani vpadlý.
Smyslové orgány koček jsou uzpůsobeny tak, aby vyhovovaly původnímu účelu, lovu. Kočky mají vysoce citlivý sluch. Ušní boltce jsou značně pohyblivé a proto mohou zachytit i jemné pískání myší a drobné šramoty při hryzání přicházející z kterékoliv strany. Kočky slyší až do frekvence 6O kHz (člověk 2O kHz), proto slyší a reagují na zvuky, které člověk nevnímá. Zhoršování sluchu u starých koček není výrazné, spíše není zjišťované. Volně žijící kočka se špatným sluchem nepřežije, v domácnosti chovaná nepotřebuje velmi citlivý sluch a drobné zhoršení je nepostřehnutelné.
Také zrak mají kočky výborný, aby dobře zaměřily skok na kořist. Jejich zornice silně reagují, dokážou se doširoka rozevřít a proto kočce stačí i nepatrné osvětlení.
Naproti tomu čich není tak dobře vyvinut jako třeba u psa. Vysoce citlivé hmatové vousy na horním pysku a pod očima umožňují kočce dokonalou orientaci v prostoru. Kudy projdou vousy, tudy projde celá kočka. I zkroucené vousy u rexů mají stejnou funkci. Často kočky-matky okusují koťatům jejich hmatové vousy a tím omezují jejich pohyb ve volném prostoru.
Tělesná teplota 38-39 stupňů- měřeno v konečníku
Pulzová frekvence 1OO-12O/min
Dechová frekvence 2O-4O/min
Tělesná hmotnost 2-1O kg v závislosti na plemeni a pohlaví
Pohlavní cyklus - diestrický až polyestrický, provokovaná ovulace
Délka říje 3-7 dní
Dospívání v 6-1O měsících stáří
Použitelnost k chovu nad 1O měs. stáří
Délka březosti 58-7O dní
Početnost vrhu 3-8 koťat
Porodní hmotnost 8O-12O g
Délka života -bytové kočky, kastráti 15-25 let
Počet zubů: mléčný chrup 26, trvalý 3O
Objem krve 65-7O ml/kg hmotnosti
Počet červených krvinek 5,5-9,5 mil/mm 3
Počet bílých krvinek 9 000-12 000/mm3
http://partnersah.vet.cornell.edu/Taking-Your-Cats-Temperature/Entire-Video
Fyziologická tělesná teplota koček je do 39 stupňů. Siamské a orientální kočky mají fyziologicky nižší teplotu, obvykle kolem 38 stupňů. U rexů a sfinxů je teplota spíše vyšší, kolem 39,5.
Je vhodnější změřit kočce teplotu v jejím domácím prostředí, v klidu, bez nervozity. Již přeprava do ambulance nebo příchod cizí osoby do domu vyvolá stres a zvýší teplotu i o jeden stupeň.
Tělesná teplota se měří normálním lékařským teploměrem v konečníku po dobu, jaká je určena u toho kterého teploměru (rychloběžka je nejvhodnější). Před zavedením teploměru je nutno potřít jeho konec indiferentním tukem, postačí i stolní olej nebo máslo. Teploměr se zavádí do rekta po délku určenou na teploměru, obvykle to bývá cca 2 cm. Pak je vhodné přidržet teploměr jednou rukou společně s ocasem. Pokud se kočka brání, teploměr je dostatečně fixován a nemůže se rozbít.. Moderní teploměry, které měří teplotu v zevním zvukovodu jsou vhodné pro člověka, kočce je tento způsob krajně nepříjemný. Měření teploty v podpaždí je nesměrodatné. Také “suchý nos” nebo “teplé uši” neznamená, že má kočka horečku.
Horečka je obranný mechanizmus, kterým organizmus reaguje na onemocnění vyvolávaná viry, bakteriemi, plísněmi, na poranění, infekci ran, abscesy, zánětlivá onemocnění i nádory. Proto je nutno odstranit vyvolávající agens a ne za každou cenu “srážet” teplotu. V žádném případě nelze aplikovat kočce léky, které se v těchto případech používají u lidí, protože jsou pro kočku vesměs toxické.
Pokud je podezření, že kočka má zvýšenou teplotu, je zapotřebí ji v klidu doma změřit. Pokud je teplota zvýšená, je nutno zavčas navštívit zvěrolékaře, pro kterého je zvýšená teplota jedním z vodítek k určení diagnózy a zavedení vhodné léčby onemocnění.
Norská lesní kočka ...autor : shutterstock.com
Fyziologické ukazatele kočky
| Tělesná teplota | 38–39 °C |
| Puls | 100–120 úderů/min. |
| Dechová frekvence | 20–40 nádechů/min. |
| Tělesná hmotnost | 2–10 kg v závislosti na plemeni a pohlaví |
| Pohlavní cyklus | diestrický až polyestrický (vícenásobný), provokovaná ovulace |
| Délka říje | 3–7 dní |
| Dospívání | 6–10 měsíc |
| Délka březosti | 58–70 dní |
| Početnost vrhu | 3–8 koťat |
| Porodní hmotnost | 80–120 g |
| Počet zubů | mléčný chrup 26, trvalý chrup 30 |
| Objem krve | 60–70 ml/kg hmotnosti |
Koťata a mladí jedinci mají tělesnou teplotu trochu vyšší, dospělí kastráti naopak trochu nižší.
Přepočítávací tabulka věku kočky na lidský věk
| Kočka | Člověk | Kočka | Člověk | Kočka | Člověk | Kočka | Člověk |
| 1 měsíc | 6 měsíců | 8 měsíců | 16 roků | 7 roků | 45 roků | 14 roků | 72 roků |
| 2 měsíce | 10 měsíců | 1 rok | 18 roků | 8 roků | 50 roků | 15 roků | 74 roků |
| 3 měsíce | 2 roky | 2 roky | 25 roků | 9 roků | 55 roků | 16 roků | 76 roků |
| 4 měsíce | 5 roků | 3 roky | 30 roků | 10 roků | 60 roků | 17 roků | 78 roků |
| 5 měsíců | 8 roků | 4 roky | 35 roků | 11 roků | 62 roků | 18 roků | 80 roků |
| 6 měsíců | 14 roků | 5 roků | 40 roků | 12 roků | 65 roků | 19 roků | 82 roků |
| 7 měsíců | 15 roků | 6 roků | 43 roků | 13 roků | 68 roků | 20 roků | 84 roků |
Kočky žijící divoce se dožívají v průměru 7 - 8 let. U doma chovaných koček je průměrná délka života 15 - 20 roků. Na věk působí několik faktorů - pohlaví kočky, životospráva, návyky a podobně. Podle statistik se kastrovaná zvířata dožívají delšího věku než nekastrovaná. Doma chované kočky se mohou dožít velmi vysokého věku, jsou známy případy extrémně starých koček až přes 30 let.
Kočky začínají stárnout pomalu po 10. roku svého života. Pokud netrpí nějakou chorobou, stáří se u nich nijak extrémně neprojevuje. Nejdříve se začnou projevovat problémy s chrupem, ve větší míře se objevuje zubní kámen,oslabuje se zrak, sluch a čich. Kočky pomalu ztrácejí sílu a více pospávají. Staré kočky jsou více citlivé na změnu prostředí a jiné stresové situace.
