Nemoci koček, Oči, Očkování
Nemoci koček ...zdroj... Wikipedie
- Vzteklina – mohou se nakazit všechna teplokrevná zvířata včetně člověka. Vždy končí smrtí. Prevencí je každoroční očkování.
- Borrelióza – mohou se nakazit všichni savci včetně člověka. Je přenášena klíšťaty a komáry. Očkování pro kočky zatím neexistuje, prevencí je používání repelentů, které zabrání přisátí klíštěte.
- Panleukopénie – postihuje pouze kočky, často malá koťata. Zhusta končí smrtí. Prevencí je očkování.
- Virová rhinotracheitis – postihuje pouze kočky. Prevencí je očkování.
- Kaliciviróza – postihuje pouze kočky. Prevencí je očkování.
- Infekční peritonitída (Feline Infectious Peritonitis, FIP) – postihuje pouze kočky, vždy končí smrtí. Prevencí je vakcinace.
- FIV, „kočičí AIDS“ – postihuje pouze kočky, končí smrtí.
- kočičí leukóza, FeLV – postihuje pouze kočky, končí smrtí. Prevencí je vakcinace.
- Campylobakterióza – mohou se nakazit všechna teplokrevná zvířata včetně člověka. Človek se nakazí z infekčního trusu, projevuje se žaludečními a střevními problémy. Kočky se nakazí jen zřídka. Prevencí je hygiena.
- Salmonelóza – mohou se nakazit všechna teplokrevná zvířata včetně člověka, i plazi. Prevencí je hygiena.
- Tuberkulóza – kočka se nakazí od nemocného člověka.
- Dermatofytóza – kožní plíseň - mohou se nakazit všichni savci včetně člověka, k nákaze dochází přímým kontaktem nebo pobytem v kontaminovaném prostředí. U člověka i u zvířat se projevuje kožními změnami. Prevencí je hygiena.
Paraziti
Protozoární onemocnění
- Giardióza - půvocem je Giardia intestinalis. Jedná se o průjmové onemocnění mladších koček nebo oslabených jedinců.
- Toxoplazmóza – původcem je prvok Toxoplasma gondii. Kočky jsou definitivním hostitelem, mezihostitelem jsou ostatní savci včetně člověka.
- Trichomonóza - původcem je Tetratrichomonas felistomae. Postihuje nejčastěji ústní dutinu.
- Teilerióza - původcem je Theileria felis. Onemocnění koček a kočkovitých v Severní Americe, prvok napadá lymfocyty a červené krvinky.
- Izosporóza - původcem jsou kokcidie Isospora felis a I. rivolta. Střevní onemocnění postihující zejména koťata do stáří 4 měsíců.
- motolice
- Paragonimus westermani (motolice plicní) - motolice vyskytující se v Asii, Afice a Jižní Americe. Kočka se nakazí pozřením sladkovodních raků a krabů, motolice se lokalizují v plicích a vyvolávají zánět plic.
- Opistorchis felineus a O.viverrini - jsou motolice postihující játra a žlučovody. Vyskytují se především v Asii a ve výchdní Evropě. Kočka se nakazí pozřením masa kaprovitých ryb.
- Paragonimus westermani (motolice plicní) - motolice vyskytující se v Asii, Afice a Jižní Americe. Kočka se nakazí pozřením sladkovodních raků a krabů, motolice se lokalizují v plicích a vyvolávají zánět plic.
- tasemnice
- Mesocestoides lineatus
- Dipylidium caninum (tasemnice psí) - nejběžnější tasemnice u masožravcuů v Česku
- Echinococcus multilocularis – definitivním hostitelem je kočka a pes. Tasmenice je nebezpečná pro člověka.
- Mesocestoides lineatus
- hlístice
- Toxocara cati (škrkavka kočičí) – nejběžnejší střevní hlístice u koček
- Toxascaris leonina (škrkavka šelmí)
- Ancylostoma tubaeforme
- Aelurostrongylus abstrusus - způsobuje plicní červivost koček
- Trichuris vulpis (tenkohlavec liščí) - červi způsobující záněty slepého a tlustého střeva
- Capillaria aerophila - napadá plíce.
- Toxocara cati (škrkavka kočičí) – nejběžnejší střevní hlístice u koček
Roztoči a hmyz
- Zaklíštění - kočky napadají klíšťata různých druhů, v Česku nejčastěji Ixodes ricinus, význam tkví především v přenosu infekčních onemocnění (tularémie, borelióza, babesióza)
- Ušní svrab – původcem je Otodectes cynotis
- Notoedrový svrab - původcem je zákožka Notoedres cati
- Cheyletielóza - původcem je Cheyletiella yasguri
- Trombikulóza - původcem je sametka podzimní (Neotrombicula autumnalis)
- Všenky - Felicola subrostratus
- Blechy – napadají všechny savce. Prevencí je hygiena a odblešování zablešených koček.
Onemocnění slzných žláz
Slzné žlázy leží v zevní části horních víček a jejich vývodní kanálek ústí v zevním koutku oka. K tomuto systému patří ještě početné malé žlázky ve spojivce. Jejich různé enzymy obsahující sekret slouží ke zvlhčování rohovky. Tím je oko čištěno a chráněno před infekcemi. Mžikáním víček je zajištěno pravidelné rozmístění tekutiny po rohovce očního bulbu. Odtok se děje odtokovými kanálky, umístěnými ve vnitřním koutku, které odvádějí slzy do slzného váčku a dále do nosu.
Tento systém slzných žláz a kanálků však může být různým způsobem narušen. Potom se tvoří buď příliš mnoho, nebo naopak příliš málo slzné tekutiny. Poměrně časté jsou také záněty těchto žláz, zatímco jejich nádory patří spíše ke vzácným chorobám. Ve stáří dochází ke snížené produkci slz často bez zjevné, chorobné příčiny.
Zvýšeným užitečným slzením se oko brání dráždění, například cizím tělesem, chemickými látkami, při poranění a poleptání oka, stejně jako při nadměrném chladu nebo slunečním záření. Třetí víčko je blanka překrývající u nemocné kočky oko, od vnitřního koutku, často nesouvisí s chorobami oka, ale objevuje se, je-li zvíře nemocné.
Zánět slzných žláz se může vyskytnout v akutní a bolestivé formě také v rámci jiných infekčních chorob...chřipka.
Nebolestivé a dlouhotrvající zduření slzných žláz může být příznakem chronického onemocnění, například tuberkulózy, chorob lymfatických uzlin nebo krve. U plemene perská kočka je slzení způsobené zúžením slzných kanálků, vlivem dlouhodobého šlechtění a zde bohužel v neprospěch koček.
Při snížení množství slzné tekutiny je snaha nahradit chybějící slznou tekutinu očními kapkami nebo mastmi. Ty jsou podle potřeby aplikovány několikrát denně do spojivkového vaku, kde se se mžikáním víček rozloží po povrchu spojivky, podobně jako slzy. Tím se odstraní pocit cizího tělesa v oku a dráždění.
V případě, že dochází k tvorbě nadměrného množství slzné tekutiny, je příčina většinou snadno odhalitelná: Oko je drážděno cizím tělesem, které musí být odstraněno nebo již výše zmíněným genetickým uspořádáním nosu, oka a obličeje peršanů... Záněty slzného aparátu oka jsou léčeny přikládáním obkladů s místně dezinfekčním účinkem a aplikací masti s antibiotiky do spojivkového vaku.
Oči jsou velmi citlivé, a proto bychom se v žádném případě neměli pokoušet léčit je sami. I odstraňování cizích tělísek z oka bychom vždy měli přenechat lékaři.
Lékaře bychom měli vyhledat při každém zánětlivém otoku oka, ať už je bolestivý nebo ne. Nebolestivé otoky víčka, které jsou vyvolány celkovými chronickými chorobami a projevují se změněným množství slzné sekrece, mohou mít průběh velmi zdlouhavý. U prostých zánětů vlastních slzných žláz či kanálků při včasné a dostatečné léčbě lze počítat s rychlým uzdravením.
K slznému systému oka patří i slzný váček. I ten může být postižen zánětem, projevujícím se v počátku zvýšeným slzením a při postupujícím zánětu i hnisavým výtokem. Zánět slzného váčku poznáme tak, že při tlaku na postiženou oblast z něj vytéká hlen a nebo hnis. Infekce se může rozšířit i na okolí a způsobit velice nebezpečný zánět celého oka. Pokud jsou výplachy a sondy zaníceného váčku neúspěšné, musí se váček chirurgicky otevřít nebo dokonce odstranit.
Příznaky:
- Otok horního víčka, při zánětu bolestivý, při jiných chronických chorobách nebolestivý.
- Pocit dření a písečných zrn.
- Slzící oko.
Nemoci očí
Kočičí oči jsou krásné. Mají typický tvar, různé barvy a dokážou říct vše. Malá koťata mají oči modré a teprve později se jejich barva mění. Oči kočky registrujeme na první pohled. Některé kočky bývají poměrně náchylné na problémy s očima a říkává se, že na očích se jim "ukáží" i další potíže.
Třetí víčko
Blanka překrývající u nemocné kočky oko, od vnitřního koutku, často nesouvisí s chorobami oka, ale objevuje se, je-li zvíře nemocné.( na rozdíl od člověka má kočka tzv. třetí víčko, které zvlhčuje oko, takže kočka nemusí neustále mrkat) Je to varování a bývá dobré mu naslouchat a kočku prohlédnout a pozorovat, zda žere a pije, není apatická, zda nemá průjem či nezvrací, zda nemá teplotu, zvětšené bříško…
Zánět v očích
Pokud kočku opakovaně léčíte na zánět v očích a tento neustupuje, je dobré nechat jí vyšetřit veterinářem a sice prohlédnout spodní stranu třetího víčka. Lékař kapkami oko znecitliví. Pak pinzetou víčko chytí a podívá se na jeho vnitřní stranu. Pokud jsou na jeho vnitřní straně hrbolky (vypadají jako krupička), je to tzv. folikulární konjunktivitis a jde vlastně o přebytek lymfoidní tkáně. Hrbolky dřou a škrábou oko. Je třeba v sedaci výrůstky "oškrábat". Poté ještě několik dnů dávat kapky či mast. Někdy se problém opakuje. Bezprostředně po zákroku má zvíře krvavé oči, ale výrazně se mu uleví od dráždění a pálení.
Zánět spojivek
Zánět spojivek – spojivky jsou zarudlé, oteklé, oko přivřené. Může být spojen se zánětem horních cest dýchacích – tedy rýmou, ale nemusí. Ošetření záleží na tom, jaký sekret z oka vytéká. Pokud je průhledný, bezbarvý, lze kapat ophtalmoseptonex či borovou vodou. Pokud je výtok žlutý, zelenavý, dokrvava, hlenovitý či hnisavý, je nutné ošetření veterinářem.
Cizí těleso v oku
Pokud je v oku něco (kamínek, trn, tříska), co do něj zjevně nepatří a zvířeti se to nepodařilo slzami vyplavit, pokusíme se o vypláchnutí ophtalem a pokud neuspějeme, utíkáme k veterináři. V žádném případě se nedoporučuje vytahovat z oka nic, co je v něm zabodnuté!
Zánět rohovky, vřed na rohovce
Bělavá skvrnka na rohovce je vlastně jizva po vředu. Vřed je "díra" do hladkého povrchu rohovky, jakýsi důlek. Pokud se neléčí, může se prohlubovat, až nakonec rohovku proděraví. Zánět rohovky může vzniknout z mechanických příčin (poranění, stálé mechanické dráždění) nebo z infekčních příčin, hlavně herpesvirus a chlamydie. Rohovka je zakalená, bělavá a je v ní jakési očko, průhledný oválek, časem už jen viditelný důlek. Doprovází to většinou samozřejmě i silný zánět spojivek, které mnohdy otečou tak, že oko není několik dnů ani vidět. Při léčení je podstatné vědět, jestli se rohovka už zacelila, nebo je v ní stále "důlek". Do očíčka se nakape barvivo fluorescein a poté se vypláchne. Z hladkého povrchu rohovky se barva spláchne, v "důlku" zůstává, a když do oka posvítíte, je vidět. Jestli je vřed zahojený, potřebuje doktor vědět proto, že k léčbě zánětů v očích se používají léky, které obsahují kortikoidy, u "otevřeného" vředu by ale naopak zpomalily hojení, dávat se tedy nesmí. Léky se do oka musí aplikovat poměrně často. S ohledem na stav zvířete to mohou – nemusí být antibiotika celkově, určitě budou nutná antibiotika lokálně, v kapkách nebo masti (Gentamycin, Tobramycin, ...), doktor může přidat i gel urychlující hojení rohovky (např. Solcoseryl gel) a přesné dávky vitamínu A, event. i atropin. Oko musí být průběžně kontrolováno, zda se vřed zmenšuje a léčba zabírá, až po zacelení rohovky je možné změnit kapky či mast za jinou, obsahující i kortikoidy.
Malý průvodce léky
Bez receptu :
- Ophtal – dezinfikuje a lze ho použít při slabším zánětu spojivek a k vyplachování očí
- Borová voda – stejně jako ophtal, jen má kratší trvanlivost (roztok kyseliny borité bez konzervantů), dostanete ji namíchanou v lahvičce v lékárně
- Ophtalmo-septonex – dezinfekční mast, ale občas dráždí
- Ophtalmo-azulen – mast s heřmánkem spíš ke zklidnění očí
- Lacrysin – "umělé slzy"
- HypoTears – "umělé slzy"
Ostatní léky jsou na předpis :
Antibiotické kapky či mast bez přidání kortikoidů: Gentamycin, Tobrex, Aureomycin, Ciplox, Okacin
Antibiotika s kortikoidy v kapkách či masti: Garasone, Maxitrol, Tiacil
Kortikoidy v masti – Ophtalmohydrocortison
Častou chybou je zaměňování dvou mastí:
- Ophtalmoframykoin – bez kortikoidů
- Ophtalmoframykoin comp. – s kortikoidy
Očkování
Základní vakcinační schéma koťat a dospělých koček
-
9 týdnů věku - první očkování
-
12 týdnů věku - přeočkování
-
vždy po 1 roce - roční přeočkování
-
-
Základní vakcinace koček se provádí proti čtyřem onemocněním, které tím, že jsou rozšířeny ve všech prostředích, kde kočky žijí, představují největší nebezpečí pro naše domácí mazlíčky. Mezi tyto onenocnění patří:
panleukopénie
virová rhinotracheitis
kaliciviróza
vzteklina -
ostatní onemocnění, proti kterým lze kočky vakcinovat. Nicméně tato očkování bychom měli konzultovat s veterinárním lékařem, který u konkrétního zvířete určí nutnost provádění těchto vakcinací. Mezi infekční onemocnění této skupiny patří :
-
-
chlamydióza, kočičí leukóza, infekční peritonitida a dermatofytóza.
-
-
Na dotaz čtenářky tohoto webu je zde přidána
-
Chlamydióza :
-
Je to chronické infekční onemocnění dýchacího aparátu koček, které je provázeno zánětem spojivek, rýmou, případně i postižením plic. Je vyvoláváno bakterií Chlamydia psitací, která může být vzájemně přenosná mezi nemocnými kočkami a člověkem. U člověka může probíhat jako lehká forma zánětu spojivek, vyskytuje se ale velmi zřídka.
Inkubační doba je delší než u jiných respiratorních onemocnění, a to 7 - 10 dnů. Citlivé jsou kočky jakéhokoliv stáří, nejvíce vnímavá jsou koťata ve stáří 2 - 6 měsíců. Mnohdy onemocnění probíhá bez výraznějších klinických projevů, zhoršuje se, pokud se přidruží i jiné infekce.
Nejprve se objevuje kýchání, kašlání a výtoky z očí, potom se přidává ztížený dech, nechutenství, výtok slepující nosní otvory, slzení a světloplachost. I když bakterie kolonizují i zažívací a reprodukční orgány, obvykle tam nevyvolávají projevy onemocnění.Pokud je kočka jinak v dobré kondici, proběhne chlamydióza při dobré péči o pacienta, čistění očí a uvolňování nosních otvorů jako lehké onemocnění. Větší problém působí u koťat, která se infikují krátce po porodu. Tam může probíhat formou komplikovaných zánětů spojivek.
Proti chlamydióze existuje vakcína, názory na vhodnost jejího použití se různí. Každopádně u vakcinovaných koček případná infekce dýchacího traktu má lehčí a kratší průběh. Ve větších kočičích společenstvích, zvláště tam, kde se odchovávají koťata, je vakcinace proti chlamydióze vhodná, stejně tak tam, kde se již infekce dříve vyskytla. Po první vakcinaci se kočky do 4 týdnů revakcinují, dále se vakcinace opakuje po roce.
Nejdůležitější prevencí je karanténa nově příchozích koček do domácnosti (útulku). Nemocnou kočku je naprosto nevhodné vypouštět ven, i když je jindy chována polovolně, protože je zdrojem infekce pro další kočky.