Otrava, Průjem, Strava
Příznaky otravy
Otrava se u kočky může dostavit do 20 minut nebo se může projevit třeba až po 4 hodinách. Kočky, které vykazují otravu toxiny rostlin, hodně sliní, někdy se vyskytuje u tlamy pěna, mohou se dávit nebo zvracet. Kočka při otravě může ztěžka dýchat a polykat, především pokud je otrava doprovázena otokem ústní dutiny. Některé otravy doprovází průjem, křeče, třes, slabost, ztráta koordinace a rozšířené zorničky.
Nepoužívejte žádný postřik na kožich kočky. Vše si olíže a otrava je na světě. Kožich kočky je její žaludek. Opatrně i u pipet, zvlášt v chovech s více kočkami, aby si čerstvou aplikaci neolizovaly vzájemně.Po zaschnutí pipety a po hodině by mohla kočka i zmoknout, nebo se vykoupat. Je potřeba chlupy kočce vytřít po hodinové době po aplikaci, pokud jsou obavy lízání jinými kočkami!
První pomoc v případě podezření do hodiny po konzumaci spočívá ve vyzvracení žaludku a podání solného roztoku stříkačkou. Tzn. lžíce soli na 2 dcl vody. Pomůže také peroxid na rány 2%, také stříkačkou, pak jen živočišné uhlí, a trapem k veterináři na podání injekce na vyčištění střev a posílení ledvin a jater. Pokud je doba delší než hodina, nebo kočka je bezvládná, lze jen spoléhat na rychlou pomoc veterináře!
http://rozmalka.webnode.cz/jedovate-rostliny-a-ostatni-jedy-v-domacnosti/
Potraviny pro kočky nevhodné - jedovaté :
cibule a česnek
sloučeniny v nich obsažené způsobují při požití selhání červených krvinek a následně anémii (chudokrevnost). Toxičtější je více cibule než česnek. Příznaky onemocnění jsou zvracení, průjem, odlišně zbarvená moč, slabost, poškození jater, alergické reakce, astmatické záchvaty, a v případě zasažení kůže kontaktní dermatitida.
čokolády, kávy, čaje (teobromin, teofylin, kofein)
zvyšují dechovou a srdeční frekvenci, mohou způsobit nepravidelnost v srdečním rytmu, nervozitu, neklid. Běžné příznaky zahrnují zvracení, průjem, dýchavičnost, hyperaktivitu, nervozitu, špatnou koordinaci pohybů, svalový třes, špatný srdeční rytmus, zvýšenou teplotu.
hroznové víno a rozinky
mohou kočkám způsobit zdravotní problémy - masitá část hroznu obsahuje neznámý toxin poškozující ledviny. Příznaky jsou zvracení, průjem, apatie či bolest břicha. Mnoho koček a psů má hroznové víno či rozinky rádo, neměly by se jim ale nechávat volně k dispozici a dávat jen v omezeném množství.
rajčata
jsou považována za vhodné k boji s rakovinou či jako antioxidanty, mohou u koček ve zvýšeném množství způsobit otravu. Rajčata obsahují alkaloid, který je ve zvýšené míře toxický i pro člověka, nicméně pro kočku může být fatální již 100 g cherry rajčátek. Projevy jsou klasické - zvracení, odmítání potravy, zvýšený příjem tekutin, svalový třes, dýchavičnost. Stejný alkaloid obsahují i zelené brambory a bramborové klíčky.
syrová vejce
ve větším množství mohou díky bílkovině avidin, která znemožňuje vstřebávání biotinu (vitamín H), způsobit problémy se srstí a kůží, dalším nebezpečím při podávání syrových vejcí je onemocnění salmonela.
syrové ryby, mušle, ústřice, krevety
obsahují enzym thiamináza, který rozkládá vitamín B (thiamin), jehož nedostatek vede od ztráty chutě k jídlu až neurologickým poruchám.
Berme v úvahu, že toxickými se tyto potraviny stávají při pozření většího množství; takže špetka toho či onoho otravu nezpůsobí, přesto nakládejme s těmito potravinami ve vztahu ke kočkám opatrně.
syrové brambory obsahují solanin, což je jed, takže syrové určitě ne. ...
Průjem u koček
PŘÍČINY
~dietetická chyba – zkrmení zkaženého krmiva, přežrání, náhlá změna krmiva, vysoký podíl bílkovin nebo tuků v krmivu, nesnášenlivost mléka apod.
infekční původ
~bakteriální (salmonella, clostridium, campylobacter, escherichia atd.) mohou být pozřeny s kontaminovanou vodou nebo stravou, nebo k nákaze dojde přenosem z trusu nemocného zvířete
~virový panleukopenie, kočičí koronaviróza, FIP, FeLV, torovirus. Krom průjmu se projevují i zhoršením celkového zdravotního stavu.
~plísňový - Plísně většinou způsobují chronický průjem, ale vyjímečně se může objevit i akutní.
~parazitický škrkavky a tasemnice jsou poměrně častou příčinou průjmů. Dospělí parazité nemusí být ve stolici vidět. Diagnostikovat lze pouze mikroskopicky jejich vajíčka.
~léky a jedy mohou způsobovat průjem buď přímo drážděním střevní sliznice, nebo porušením normální střevní mikroflóry. Příkladem mohou být aspirin, kortikoidy, antibiotika, digoxin, z jedů pak insekticidy, hnojiva, těžké kovy.
~intususcepce – střevo se navléká samo na sebe (jako skládací teleskop)
~intolerance některé složky běžné potravy
~ucpání střeva – většinou se projeví spíš zvracením, občas může být v počátcích doprovázeno i průjmem
~onemocnění jater nebo ledvin – v tomto případě bývá průjem krvavý a každopádně není jediným příznakem onemocnění.
~zánět pankreatu
~hemoragická gastroenteritida je onemocnění neznámého původu. Projevuje se náhlým nástupem krvavého průjmu
~nádory zažívacího traktu nebo jiných břišních orgánů se mohou projevit náhlým průjmem. Ten však nemizí, stává se chronickým.
Akutní průjem je vždy znepokojující, ale nemusí být vždy velmi závažný. Pokud vaše kočka nezvrací, má chuť k jídlu, hraje si, nemusí se jednat o nic závažného. Pokud se ale k průjmu přidá zvracení, horečka, malý příjem tekutin, deprese, neměli byste s návštěvou veterináře otálet.
DIAGNÓZA
Většina případů akutního průjmu bývá krátkodobou ne příliš složitou záležitostí. Jsou ale případy, které vyžadují jisté diagnostické testy k přesnému určení vyvolávající příčiny. Mezi ně patří:
podrobná anamnéza a klinické vyšetření
vyšetření stolice
krevní obraz
biochemický rozbor krve
vyšetření moči
sono břicha
LÉČBA - při průjmech s krví nečekat doma,hned vyšetřit!!
Průjem je příznak, který může být vyvolán řadou onemocnění. K jejich diagnostice, tím pádem specifické léčbě, mohou přispět výše zmíněné testy. V mezičase je vždy vhodné zavést symptomatickou léčbu, která uleví od akutních potíží, a poskytne úlevu vašemu zvířeti. K této léčbě patří:
podání živočišného uhlí 3 x denně 1/4 tablety (pokud to nepomůže do 2 dnů, ihned kontaktovat veterináře)
hladovka po dobu 12-24 hodin
poté změna na lehce stravitelnou stravu
infuzní léčba
antibiotická léčba
střevní protektiva a adsorbencia
POKUD MÁ VAŠE KOČKA PRŮJEM
podávejte pouze předepsané léky
vždy musí mít dostatek čerstvé pitné vody
dočasně změňte krmivo na dietní – buď granule doporučené lékařem, nebo lehce stravitelné vařené krmení
pozorujte celkový stav vaší kočky – chuť k jídlu, celkovou aktivitu, zhoršování příznaků, nástup zvracení
S T R A V A
Jak správně krmit
Misky musejí být před každým krmením důkladně vymyté. Máme-li koček více, dáváme každé z nich vlastní misku, aby se najedly v klidu. Dohlédneme na to, aby se staré kočky a koťata nenechala od ostatních od jídla odstrkovat - sklony k „hašteření“ u jídla má totiž většina koček. Máme-li doma pomalého jedlíka, raději ho krmíme zvlášť - pokud možno ve vedlejší místnosti - než ostatní kočky. Potravu podáváme vždy vlažnou, nikdy horkou nebo málo rozmraženou. Výborným pomocníkem při krmení koček je mikrovlnná trouba, kde je možné rozmrazovat i ohřívat. Dobrou zásadou při krmení je ponechat jídlo nejdéle třicet minut na misce kočce k dispozici a potom je uklidit do lednice a nabídnout je až při dalším pravidelném krmení.
Krmíme kotě
Krmení koťat je nejnáročnější, protože musíme zvlášť pečlivě dbát na jeho složení a frekvence krmení je největší. Kromě nejdůležitější složky - bílkovin - musí potrava velmi rychle rostoucích koťat obsahovat dostatečné množství minerálních látek, stopových prvků a vitaminů, aby byl zajištěn harmonický vývoj mladého organismu. Desetitýdenní kotě krmíme čtyřikrát až šestkrát denně malými porcemi. S přibývajícím věkem se počet krmení postupně snižuje - šestiměsíční kotě potřebuje nakrmit třikrát denně. Tento počet krmení vydrží dospívajícímu kotěti zhruba do jednoho roku, kdy přejdeme na dvě krmení denně.
Krmíme dospělou kočku
Dospělá kočka potřebuje nakrmit dvakrát denně, přičemž „snídaně“ bývá lehčí s menším množstvím jídla a hlavním jídlem je „večeře“. Kočičímu biorytmu nejlépe vyhovuje krmení mezi osmnáctou a devatenáctou hodinou, kdy se také kočky o své jídlo vehementně hlásí. K dobrému zažívání přispívá pravidelnost v intervalech krmení. Kočkám není nutné zařazovat jednou týdně hladovku, jak se dříve tvrdívalo, ale máme-li pocit, že kočky žerou špatně a nechávají zbytky, je vhodné jedno krmení vynechat, nebo dát výrazně menší množství potravy pro lepší vytrávení. Kočky chované v bytě většinou trpí chronickým překrmováním, což neprospívá ani jejich zdraví ani kráse. Obvyklá denní dávka kolísá podle plemene v rozmezí 125 až 300 gramů potravy.
Při krmení kastrátů platí dvojnásob zásada nepřekrmovat! Kastráti mají větší tendenkci k tloustnutí a nesmíme se nechat oblomit jejich louděním. Snadno bychom si hezkou kočku vykrmili do podoby neohrabaného prasátka.
Krmíme březí a kojící kočku
Březím kočkám zvyšujeme množství krmení opatrně, i když mají velkou chuť k jídlu. Plody rostou až ve druhé polovině březosti a kočka, která příliš ztloustne, hůře rodí. Dbáme na to, aby potrava březí kočky byla plnohodnotná a obsahovala zvýšené množství minerálních látek a vitaminů. Krmení podáváme ve třech až čtyřech porcích denně.Kojící kočky mají spotřebu živin největší. Je-li vrh velký, musíme začít s dokrmováním koťat dříve než v obvyklém čtvrtém týdnu věku, protože kočka by ani při dostatečném krmení nemusela být schopna dostatečné produkce mléka. Za mimořádně velký vrh považujeme počet nad šest koťat a je vhodné uvažovat o přemístění části vrhu k jiné kočce, pokud má sama mléko a má málo koťat. Je možné také koťata přikrmovat z láhve. Kojící kočku v jídle neomezujeme vůbec, potrava musí být kvalitní, s dostatkem minerálů. V období kojení lze kočce podávat polévky (tekutiny) a je známo, že při kojení snášejí mléko i kočky, které je v jiném období života nechtějí nebo po něm mají zažívací problémy. Krmíme několikrát denně podle potřeby.
Krmíme starou kočku
Kočičí stařenky a stařečci mají obvykle méně zubů, některé jsou již viklavé, extrémně staré kočky mohou být i úplně bezzubé. Také zažívání bývá horší, většinou trpí zácpou. Tyto kočky krmíme alespoň třikrát denně menšími porcemi. Omezíme vnitřnosti a tmavé druhy masa (hovězí atd.), upřednostňujeme bílé maso (drůbež), které je snáze stravitelné. Krájíme na menší kousky, popřípadě i mixujeme. Potravu trochu přisolujeme, aby kočky více pily, a podle potřeby přidáváme trochu potravin s projímavým účinkem (kousky másla, mléko, lžička oleje).
Krmíme nemocnou kočku a kočku v rekonvalescenci
Při léčbě některých chorob koček je jako u lidí nezbytné dodržovat určitý dietetický režim podle rady veterináře. Tato opatření jsou častá, například u léčby průjmových onemocnění, u chorob ledvin a močových cest nebo u cukrovky. Dnes existují i konzervovaná dietní krmiva, která přesně odpovídají těmto požadavkům. Tyto dietní konzervy jsou k dostání výhradně u veterinářů.