Jdi na obsah Jdi na menu
 


Svrab, Toxoplasmosa, Trichobezoary

Ušní svrab , nebo také ušní prašivina , je onemocnění zevního zvukovodu zvířat, způsobené parazitickými roztoči z čeledi Prosoptidae. Původcem ušního svrabu psů a koček je strupovka ušní (Otodectes cynotis), která napadá i fretky, lišky a ostatní šelmy. U králíků může v uších parazitovat jiný roztoč, Prosoptes cuniculi. Nemoc se projevuje intenzivním svěděním a v pokročilých stadiích se může objevit i páchnoucí výtok z uší a hnisavý zánět zvukovodu, který může vést až k proděravění bubínku a rozšířením infekce do středního i vnitřního ucha a mozku. U mnoha zvířat, zvláště koček a lišek, mírnější forma nemoci probíhá bezpříznakově.

Léčbou je pravidelné čištění ucha antiparazitárními přípravky a odstraňování ušního mazu a strupů. Terapie musí pokračovat aspoň 30 dní, tedy i po té, co příznaky ustoupí. I jediná přežívající samička totiž vyvolá svrab. V pokročilejších fázích nemoci, při druhotných bakteriálních infekcích, jsou indikována antibiotika. Samozřejmostí je přeléčení ostatních zvířat žijících v domácnosti, protože ušní svrab je nakažlivý a počínající infekce nemusí být zjistitelná. Proti ušnímu svrabu jsou účinná i celková antiparazitika ve formě sprejů nebo spot-on na zátylek, nebo prostředky proti blechám.

Objeví-li se u domácího zvířete svědění nebo výtok ze zvukovodu, je nutné navštívit veterináře. Výše popisované příznaky mohou být způsobené i jinými druhy roztočů, kvasinkami nebo plísněmi.

 

Toxoplasmóza
GinGeR.kiTTeN
Toxoplasmóza je onemocnění známe svým nebezpečím pro těhotné ženy způsobené prvokem Toxoplasma gondii. Definitivním hostitelem je kočka, mezihostitelem mohou být různá domácí a divoká zvířata, hospodářská zvířat, hlodavci, ptáci, plazi a samozřejmě i člověk. Život Toxoplasma gondii probíhá ve 3 cyklech (z nichž uvádím ten základní) a několika vývojových stadiích, která pro jednoduchost textu neuvádím podrobně:
 
  • hostitel – konečný hostitel – Spolykaná „vajíčka“ (oocysty) se dostanou do střeva kočky, prostoupí střevní stěnou do krve a mízy, kterými se dostanou do různých orgánů a tkání – infikují centrální nervový systém, oči, samičí pohlavní orgány a vytvoří cysty v kosterních svalech, mozku, srdci a bránici. V napadených orgánech se Toxoplasma množí a krevní cestou se dostávají zpět do střeva kočky a zralé oocysty se vyloučí s trusem. Cyklus trvá asi 18 – 40 dní.
  • konečný hostitel – mezihostitel – Tento cyklus probíhá po pozření infikovaného mezihostitele a oocysty se tvoří přímo ve střevě kočky.
  • mezihostitel – mezihostitel – Jedná se o transplacentární přenos z matky na dítě.
 
Jak se může kočka nakazit?
 
Nákaza se přenáší krmivem kontaminovaným oocystami nebo znečištěnou pitnou vodou. Možný je samozřejmě přenos pozřením syrové tkáně mezihostitele (myš, pták). Střevní i mimostřevní fáze většinou probíhají bez příznaků, ojediněle se střevní fáze projevuje průjmem a mimostřevní fáze horečkou, průjmem, žloutenkou, zánětem očí, střev, jater nebo srdce. U volně žijících lovících koček prakticky nelze nákaze zabránit, většina koček si ale vůči nemoci vytvoří imunitu.
 
Při krmení domácích koček dbáme na tepelnou úpravu zkrmovaného masa (můžeme podat rovněž maso hluboce zmrazené), pokud maso kočkám podáváme. U granulí a ryb infekce nehrozí, ale krmit kočku výhradně rybami je nevhodné.
 
Dbáme také na pravidelnou hygienu kočičí toalety, pokud kočičí výkaly z toalety ihned odstraníme, oocysty nestačí dozrát a nejsou tím pádem tolik nebezpečné. Mytí rukou by mělo být samozřejmostí.
 
U lidí Toxoplasma způsobuje otoky mízních uzlin, případně oční toxoplasmózu. U těhotných žen zapříčiní narušení placenty a pokud se prvok přenese na plod v prvním trimestru, může následovat spontánní potrat, pokud ve druhém nebo třetím trimestru, dochází k předčasnému nebo porodu, případně k narození mrtvého dítěte. Pokud se dítě narodí živé, mívá poškozený mozek a v následku toho je duševně retardované, má poruchy jemné motoriky a podobně…
 
Prevence:
 
Nepožíváme neopracované maso, při manipulaci se syrovým masem, práci na zahradě a čištění kočičí toalety dodržujeme pečlivě hygienické zásady. Těhotné ženy by ani jednu z popsaných činností raději neměly provádět. Dětem po příchodu z pískoviště důkladně umyjeme ruce vodou a mýdlem. Při dodržení základních hygienických opatření není třeba se toxoplasmózy obávat, v těhotenství je však vhodná nejvyšší opatrnost.
 
zdroj: Choroby koček - M. C. Horzinek, V. Schmidt, H. Lutz
 
Imunoglobuliny - protilátky toxoplasmosy
 
 
 

Tráva pěstovaná pro kočky na logii na trichobezoary

...vyrytá venku takto pěkně zakoření...jen pozor na žížaly, ty nechte venku...sežraly by kořeny a tráva uschne...

Pomůže také máslo na misečku, sardinka jednou denně, pokud není tedy průjem, také existují granule na bezoary a naposledy časté vyčesávání, aby kočka neměla nalízáno velké množství chlupů.

Rizika bezoárů

         Jistě Vám není neznámé rčení: „Čistota půl zdraví“. Ovšem trichobezoáry jsou ve skutečnosti důsledkem čistotného chování většiny koček. Nevzhledná hmota, kterou kočky vykašlávají, se nazývá trichobezoáry a je tvořena nestrávenými chlupy, žlučí a dalšími trávicími šťávami.

       

       Zatímco my se snažíme těchto škaredých kusů rychle zbavit, nebylo tomu tak vždy. Ve starověké Persii byly složky bezoárů používány k léčbě otrav a moru, ve středověku byly vsazovány do zlata a uchovávány.

        V dnešní době se soustřeďujeme na prevenci, aby se bezoáry nestaly velkou zdravotní komplikací a na léčbu koček s opakovaným výskytem problémů spojených s bezoáry.  Bezoáry se tvoří při očistě koček, kdy kočka olizuje sebe nebo jinou kočku. Vzhledem k tomu, že kočka stráví až 30% svého času olizováním,  může požít značné množství chlupů. Malé výběžky na hrubém kočičím jazyku posouvají chlupy do tlamy a kočka je posléze spolkne. Ačkoli je kočičí trávicí systém uzpůsoben k trávení chlupů, je to pro některé kočky obtížnější než pro jiné.

Rozpoznání bezoárů - Co je normální?

         Bezoáry nejsou vždy tak zaoblené, jak se předpokládá. Jsou většinou protáhlé a mohou být různě velké. Jsou obyčejně dlouhé okolo 2,5 cm, ale mohou narůst až do délky 12 cm! Koťata a mladé kočky vytvářejí trichobezoáry méně často než starší kočky, které mají tendenci více  se olizovat. Dlouhosrsté kočky tvoří více bezoárů než krátkosrsté. V období línání se tvoří více bezoárů. Pokud kočka vytváří bezoáry 1x  za 1-2 týdny, je to normální, ale pokud se tak děje častěji, bezoáry  jsou větší nebo je pro kočku obtížnější je vydávit, kontaktujte veterináře.

Prevence a léčba bezoárů

         Každodenní kartáčování a česání je jeden ze způsobů, jak omezit množství chlupů, které kočka spolyká při olizování. Pokud kočka nespolupracuje, použijte škrabadlo na podlahu nebo na zeď a kočka se tímto způsobem může kartáčovat sama, což hodně koček skutečně preferuje. Pokud nic nepomáhá, vezměte kočku k veterináři nebo ke školenému kočičímu kadeřníkovi jednou za 6-8 týdnů nebo dle potřeby. Zvláště to platí pro dlouhosrsté kočky.

       Podávejte kočkám 1-2x týdně  speciální přípravek – Hairball  Remedy také Malt-sovt pasta. Tato pasta napomáhá prevenci výskytu bezoárů, usnadňuje jejich průchod a také pomáhá k prevenci zácpy.  Pokud se Vám kočka zdá apatická, v depresi a odmítá potravu více než den, kontaktujte veterináře. Bezoáry mohou projít skrz žaludek do střeva a způsobit ucpání. Rovněž mohou ztvrdnout v žaludku a proměnit se v kámen. To je potencionálně životu nebezpečný stav a vyžaduje léčbu - od projímadel  a rehydratační terapie až po chirurgický zákrok. Opět platí, že prevence je velice důležitá pro předcházení těchto problémů.

 
 

 

Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< září / 2019 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 144354
Měsíc: 542
Den: 9